deutschSmetana (Smietana, Schmettana)
deutsch
Nejstarší doklad, vztahující se k exulantskému rodu Smetana, můžeme najít v matrice Nového Města nad Metují. Zde se 4.10.1672 Jan Smetana (1646-1714) z Nového Města oženil s Dorotou (1650-1710), dcerou Václava Moravce z Krčína. Otcem Jana Smetany byl zřejmě Jan Smetana, jehož syn Jiřík se 8.4.1663 oženil v Novém Městě s Kateřinou Koubovou. Příbuznost exulantského rodu Smetanů s hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou, pocházejícím z Nechanic u Hradce Králové, je velmi málo pravděpodobná, ale zcela vyloučit ji nelze. Stejně tak příbuznost s rytířským rodem Smetanů z Osvětiman na Moravě z 15tého až 16tého století.
Nejstarší z osmi dětí Jana Smetany - Samuel Smetana (1673-1739), se přiženil do nedaleké Německé Čermné v Kladsku. Spolu s manželkou Marií Korytovskou (1673-1744) měli deset dětí. Až do své smrti – celých 49let, byl Samuel Smetana v Čermné kantorem.
Za zakladatele exulantského rodu Smetanů můžeme považovat nejmladšího syna Samuela Smetany - Jana Smetanu (*1706), z jehož jedenácti dětí odešli do pruského Slezska tři synové – Karel, Samuel a Jan.
Nejstarší z nich – Karel Smetana (*1738), využívaje dobré znalosti lesnaté krajiny na pohraničí Čech, Kladska a pruského Slezska, pomáhal vyvést z Čech mnoho evangelíků. Tito se většinou na krátkou dobu usadili v okolí Německé Čermné v Kladsku a pak dále s pomocí Karla Smetany pokračovali směrem do pruského Slezska. 7.8.1764 přivedl z Čech Mikuláše Veselovského a Václava Adamíru s rodinami. Roku 1765 dostal 15 tolarů za vyvedení 5 rodin z Čech a v září 1765, už jako kolonista v Nových Poděbradech, žádal o odměnu za vyvedení dalších rodin z Čech: přiznává, že už dostal slíbenou odměnu za Mikuláše Veselovského, Adama Jíru a Doschka (Duška?). Jmenuje však ještě další rodiny, které přivedl. Uvádí, že to byla nebezpečná a nákladná cesta; potřeboval peníze na povoz a na jídlo pro uprchlíky. Až dostane zaplaceno, půjde zas do Čech, aby přivedl další. Usadil se v Horních Poděbradech (pruské Slezsko) na usedlosti č.1. V srpnu 1766 mu pomáhal se stavbou domu v Husinci jeho tchán Matěj Janků. Vlastnil 1 koně a 1 krávu. 1777 uvažoval o přikoupení dalších pozemků. Okolo roku 1780 se přestěhoval do Lubína (Sacken). Jeho mladší bratr Samuel (*1748) se usadil v Münsterbergu a nejmladší Jan (1760-1823) ve Střelíně.
Všichni synové Karla Smetany – Josef (1770-1804), Jakub (1773-1834) a Samuel (*1785) odešli z Lubína do Zelova. Odsud se pak rod Smetanů rozšířil dále. Vnuk Josefa (1770-1804), Josef Smetana (1827-1907) se odstěhoval do Lodže a jeho vnuk Karel Smetana (*1889) se 22.10.1909 vystěhoval s matkou a sestrou do USA. Stejně jako mnohé další rodiny, se Smetanovi dostali i do Zyrardowa – tam se odstěhoval Josef Smetana (1864-1911).
Po první světové válce se rodina Jana Smetany (1872-1954), hospodáře, vrátila zpět do „země otců“ – Československa, zatímco rodina jeho bratra, Karla Smetany (1876-1938), pekaře, v Zelově zůstala.
Mezi nositeli tohoto příjmení lze nalézt mnoho vynikajících osobností. Patřili a patří k významným představitelům jak církve evangelické reformované, tak dalších nekatolických církví, ať už jde o evangelického faráře Jana Smetanu (1901-1967) jeho syna Pavla Smetanu (*1937) – emeritního seniora Českobratrské církve evangelické či první farářku v Polsku Věru Smetanovou vdanou Jelínkovou.
Dnes žijí příslušníci rodu Smetanů převážně v České republice a v Polsku, ale je možné, že tohle exulantské příjmení zůstalo zachováno i jinde ve světě, například v Americe.
ZPĚT
mapka putování rodu Smetanů
Navigační menu
Navigace dle příjmení
Adámek
Copyright © 1998-2002 GenoPro Inc. Všechna práva vyhrazena.
GenoPro a logo GenoPro jsou ochranné známky GenoPro Inc.