deutschdeutschJirsákovi patří k exulantským rodům, jejichž předky lze dohledat až k Soupisu poddaných podle víry roku 1651. V Králově Lhotě na Opočensku můžeme najít sedláka Jakuba Jirsáka (1618 – 1686) s manželkou a dětmi hospodařícího na církevní půdě (kostelník) a zahradníka Jana Jirsáka (1607 – 1680) s manželkou . Jaký byl jejich příbuzenský poměr nevíme. Oba byli nekatolíky, stejně jako všichni ostatní obyvatelé Královy Lhoty (ke katolickému náboženství se zde nepřihlásil vůbec nikdo). Následně pak v Berní rule roku 1654 jsou uvedeny jejich majetkové poměry:
Jakub Jirsák patřil k nejbohatším sedlákům – hospodařil na 90 strychách a měl 4 potahy, 6 krav, 8 kusů jalového dobytka, 12 ovcí a 7 sviní.
Jan Jirsák byl pouze chalupníkem, obhospodařoval 9 strychů půdy a měl jeden potah, 3 krávy a 3 kusy jalového.
Janův syn Václav Jirsák (1653 – 1712) se v roce 1680 přiženil do Meziříčí (České Meziříčí) a tak se rod Jirsáků rozšířil dále.
Jakubův vnuk, sedlák Martin Jirsák (1698 – 1769), narozený v Králově Lhotě byl roku 1732 vězněn protože nechtěl přistoupit na katolickou víru. Roku 1732 byl zapsán v seznamu nekatolíků i s manželkou Kateřinou a sestrou Alžbětou. Během Slezské války roku 1742 emigroval s manželkou Kateřinou a dětmi Jakubem, Annou, Dorotou, Janem, Marií, Alžbětou a Kateřinou do Münsterbergu. Roku 1749 spolu s dalšími exulanty zakládá Velký Friedrichův Tábor v pruském Slezsku.
Spolu Martinem odešel pro víru do Münsterbergu roku 1742 i jeho vzdálený příbuzný Jan Jirsák (1681 – 1751) narozený také v Králově Lhotě. U Jana Jirsáka z Královy Lhoty byly v roce 1713 nalezeny zakázané knihy, musel se podrobit výslechům a učinit vyznání víry. Emigroval se svými svobodnými syny Janem a Václavem. Byl vdovec, v Králově Lhotě opustil zahradnický grunt o výměře 22 korců. Dluhy na svém gruntě už od roku 1722 neměl. Zanechaný pozemek byl odhadnut na 250 zlatých. Po mnohých strastech v emigraci se vrátil do Čech a zemřel ve Slavětíně u své dcery Doroty provdané za Jiříka Zounara.
Dle rodinné tradice pocházela rodina Jirsákova z Litomyšle. Otec Jirsák musel utéci z domova, když byl udán vrchnosti, že přechovával predikanta. Skrýval se v lese. Domluvil se se svou ženou, která dala čeládce dobrou večeři, po níž chasa tvrdě usnula. Na domluvené znamení přišel Jirsák domů, žena mu podala oknem dítě a utekli spolu do Slezska.
Exulantský rod Jirsáků se během následujících staletí nebývale rozrostl. S jejich příslušníky se můžeme setkat ve většině exulantských kolonií včetně těch na Volyni a Ukrajině. V Zelově se jméno Jirsák popolštilo na Jersak. Protože se nejedná o polské jméno, můžeme s určitostí říci, že všichni lidé nesoucí příjmení Jersak (Jersák) pochází z exulantských předků v Zelově, potažmo z Královy Lhoty. Mezi nositeli tohoto příjmení lze nalézt mnoho vynikajících osobností. Patřili a patří k významným představitelům jak církve evangelické reformované, tak baptistické. Dnes potomci tohoto exulantského rodu žijí po celém světě – v České republice, Polsku, Německu, Ukrajině, Americe, Kanadě, Brazílii...
Zatím je rodokmen Jirsáků (Jersáků) zpracován jen z malé části. Vzhledem k jeho rozsahu (tisíce osob) ještě nějaký čas potrvá, než se ho podaří sestavit alespoň z 90%.
Navigační menu
Navigace dle příjmení
Adamska
Copyright © 1998-2002 GenoPro Inc. Všechna práva vyhrazena.
GenoPro a logo GenoPro jsou ochranné známky GenoPro Inc.